Opracování bylo fakt DLOUHÉ.
A fakt únavné.
Každý z nás se evidentně chystal na naprosto jinou disciplínu, z čehož ta Finovo nemá vůbec nic společného s činností ČJF.
Zavánělo to spíš Jockey Clubem...
A jdeme na to.
Neplánovaná středová vlnovka o mnoha obloucích, protože budka s rozhodčími žere Finy už z dálky.
Vypraný chudáček koníček, v šamponu.
Určitě mě za to nenávidí.
A naprosto ho chápu :-)
Sbor rozhodčích byl výkonem dvojice viditelně uchvácený.
***
Zatímco v první soutěži jsme startovali hned první (aneb je potřeba vyděsit sbor rozhodčích hned v úvodu), ve druhé soutěži jsme byli na řadě až coby pátí. Naštěstí pro nás!
Kdybychom totiž opět startovali coby první, došlo by v písmeni "C" k nečekanému zjištění, že úloha, kterou máme vytištěnou, je již plus minus devět let neplatná a tudíž neaktuální. A zatímco Kibicka hekticky sháněla úlohu aktuální, mně nezbylo než se podívat na soutěžícího přede mnou, jak to vlastně má vypadat...
Aneb vždy připraveni! :-)
Každopádně první soutěž v případě pana "bytostněnesnášímpřiježd'ování "koně proběhla s jeho VELKOU benevolencí a s největší dávkou tolerance v okruhu padesáti kilometrů. Ale aby pan kůň neztratil grády a úctu, tak druhá soutěž byla jeden velký a ještě větší průser, tudíž skóre je 50:50 :-)
Foto: Michael Bok (který naštěstí druhou soutěž nefotil:-)))