Jak je, ženo moje?
Taky máte tolik zkurvenýho sněhu?
Jo :-(
Koně už mi dva dny stojí doma, kvůli sněhu :-(
Dvě noci jsem nespala :-( Byla jsem u Frosta a moje myšlenky furt pendlovaly kolem "sněží mi do koníků… Fouká mi do koníků… Co se tam stane, beze mě…"
Vyloženě relax :-)
:-)
Ale dobrý, Kateřino, hlavně klid! Sníh je jenom sníh, to herky MUSEJÍ přežít venku, i když Amíkova deka je o ničem. A tak, ty vole ženo moje, sednu do auta hned RÁNO, páč už jsem fakt nervózní… Místo abych se vyspala… A jedu PO TMĚ od Frosta... A ona všude SIBIŘ…
A jak já jsem slepá, ve tmě, a jak je mi silnice úzká, když je tam naváto…
Sprostá jsem byla. Strašně moc.
Furt tam někdo jezdil, okolo mě, furt mi špinili přední sklo... Takže já za jednu půlhodinovou cestu vyplácala všechnu tu ostřikovací kapalinu. Protože zrovna všichni nejvíc pospíchali do Prahy, nějaké sněhové jazyky a náledí jim žíly netrhaly. A dokonce mě předjel kamion, což už byla mega potupa. A přijedu sem a tady závěje… A deset debilních čísel debilního sněhu :-(
přesně jako tady :-(
sice to včera rychle odtávalo, ale furt připadával další a další
takže ta vrstva zůstávala
pokus pustit vystátý herky ven skončil v momentě, kdy Diana po deseti metrech, než přešla dvůr, měla v kopytech něco, co nebyl ani medicinbal
to se ani nedá popsat
a nožička jí začala viklat zleva doprava tak, že když jsem to viděla, tak jsem ji zase zavřela, protože natažený vazy jsem léčila loni, touhle dobou, čtyři měsíce :-(
zkurvený počasí
Přesně :-(
Já se rozhodla, že uděláme oheň, aby roztála voda v těch kanystrech nahoře, protože už mě nebaví nahoru vozit vodu dvakrát jen proto, že někomu nedošlo, že když se ty kanystry nechají nahoře v mrazu, že ta voda v nich zmrzne a nepůjde vylít.
A že se tentokrát pokusím nic tam nezapálit, aby to nebylo jako předloni. A tak jsem u toho nechala Ivu, aby hlídala oheň a pomalu nechala roztávat led… A ona ty dva velké kanystry připekla :-)
A samozřejmě hodina a půl bylo málo, vytekly z toho celkem asi čtyři čúrky, víc ani ťuk.
A pak že to uhasíme…. A ono nebylo čím :-)
Tak jsem vzala lopatu a zaházela jsem to sněhem.
Vznikla z toho sopka… Furt se kouřilo z vršku… Vypadalo to náramně efektně :-)
:-))))
A říkám Ivě "co myslíš? Budou to ty herky řešit?"
A shodly jsme se na tom, že když tu hromadu uděláme fakt velkou a ještě bude kouřit jako sopka, že by to mohl být bubák a že by to herky mohly obloukem obcházet.
A tak že jo. Velká sopka… A ještě jsem to uplácala, aby to mohlo do rána zmrznout.
A odcházíme… A já se otočím a vidím Amíka, jak k té sopce nenápadně přichází, dělá "čuch-čuch" a přední nohou začíná HRABAT…
Ty vole :-)))
Tak jsem si tak říkala "ty kreténe, doufám, že si spálíš rypák!"
Snad ráno nebudou mít v kopytech všechny ty hřebíky, co v tom popelu byly.
Ohně by se měli bát, ty vole :-)
Jenomže to už není oheň, to už je pod sněhem a nevypadá to jako oheň :-)
Ale smrdí to jako oheň! :-)
