Tak nepravidelně častou a řídkou stolici ještě nemám, ale kecala bych, že jsem klidná a vyrovnaná, přestože už pomalu spěji do fáze, kdy je mi „všechno“ jedno. Přípravy vrcholí a dle informací na žlutých papírcích to vypadá, že všechno stihneme. Tedy vyjma lepení stužek, ale to vlastně můžeme celou noc, že jo…:o)
Pípu jsme nakonec sehnali. I prodejce párků a čepovače piva máme, přijede pět dobrovolných pomahačů z Prahy, pokud je nesklátí virózy a bakteriózy. Nakoupeno máme, chleby zamluvené také, zbývají pouze limonády a kelímky na nealko plus dořešit, jak s čajem, když máme letos pouze jednu várnici. Hospoda je zamluvená, maso na guláš čeká na jatkách, rekvizice na soutěže a dary na dekorování už mám sbalené, takže se mi v jednom z pokojů tyčí Hora Osudu (snad se nezřítí). Počasí? Nebudu komentovat, ale jestli ráno juknu z okna a bude mi krápat na parapet, tak se asi začnu hystericky smát na téma „opravdu jsem vybrala dobré datum?“ Protože všechno nahrávalo sobotě minulé… pouze a jen lenost a pohodlnost stanovily termín zítřejší.
Sako jsem našla, to černé, ve vínovém moc ráda nejezdím. Rajtky? Rajtky bude haló. Jako já mám dvoje rajtky, ale Kibic ani jedny, a jenom jedny z těch mých jí jsou, z čehož zrovna ty nebílé. U béžových doufám, že visí na půdě, protože jinak nevím, kde jsou. Že zítra vyhraju soutěž o Nejšpinavější podsedlovku je mi tak nějak fuk…
Zbývá poslední problém: přijede vůbec někdo?:o)
Daja Swito
která kloktá už i vodku, bo slivka v práci není.
Zítra. Muhehe. Zítra… Muhehe. Zítra? Muhehe…. Huhe… he…