12:22 SEČ
A tak odbrzdím (ručku) a jedu, hezky na neutrál, jako vždycky po kostkách…
A plynule projedu stopkou.
A říkám si "ty vole, Kateřino, na kterým pedále to kurva zase stojíš?"
A ona to není spojka, kupodivu, ona je to fakt brzda, ale jako brzda se nechová.
A následuje série naprosto nových zážitků a tajů automobilismu,
jakože do kopce hen heeeeeen…
Tak akorát dojet na vrchol, aby to nahoře skoro až zdechlo, a pak hůůůů dolů bez plynu,
za doprovodu hlášek "paní, já bych tam radši nelezla" a "pejsku, ty si strašně koleduješ"
a přemýšlení, jestli nebude lepší místo jedničky dát dvojku,
protože na dvojku je pravděpodobnost menší, že někomu v koloně za mnou rupnou nervy,
předjede mě, zastaví, aby mi rozbil držku, a já do něho zezadu něžně drcnu,
protože moje auto teď potřebuje na zabrzdění o sto metrů víc.
A tak se řítím tou svou třicítkou a poprvé v životě jsem ráda,
že se musím hrabat v debilních jednosměrkách po kostkách do kopce,
pro který obvykle nemám jediného hezkého slova.
Jak málo stačí, aby to člověk přehodnotil! :-)
16:04 SEČ
Přátelé, jdu auto přemístit do autoservisu.
Kdybych se už neobjevila, tak se to přes tu stopku nepovedlo :D
16:36 SEČ
Jménem celé posádky bych ráda poděkovala paní s kočárkem,
která než vstoupila na přechod, zkontrolovala řidiče
a po vizuálně vyslaném "prosím, prosím, prosím!!!" dala přednost autu,
protože jinak by draace muselo zatáhnout ručku a najet do obrubníku,
a to by se pneumatikám asi nelíbilo.
Debil, který s KAMIONEM parkuje před stopkou, bez komentáře.
:-) :-) :-)