V souvislosti s blížícím se termínem zkoušek si lámu hlavu, jestli si ze mě osud tak trošku nestřílí. Do čeho se vlastně řítím? Do totálního trapasu? Klidně. Proč ne? Teď už si mohu být jista, že mých 15 minut slávy bude více o podílu štěstěny, místo excelentního výkonu na téma „já a můj kůň jsme pár“. Počasí se o bojkot snažilo ze všech sil, takže jízdárenské skákání jsem měla možnost trénovat přesně čtyřikrát, plus letošní Hubertovy jízdy. Drezurní zkouška bude to samé: na podmáčené jízdárně ani krok a jediná rovná louka pro změnu plna zmrzlých krtinců, ve spojení s nášlapky si jakýkoliv delší trénink koledoval o zlomení nohy. I chřipkové viry se činily, abych jezdila co nejméně pod dohledem trenérky, a ani plánovaný trénink v hale se nekonal, protože majitelům přivezou skokový materiál sice nový, ale až v lednu.
Aby těch patálií nebylo málo, složitě jsem řešila i otázku dopravy. Málokdo má přívěs pro koně obutý do zimních pneumatik a málokdo je ochoten půjčit výkonné auto. První termín, 2.12. byl vcelku přijatelný, nabízel několik alternativ (řidič, auto i vlek by byli), ale zhroutil se v momentě přehození zkoušek na 1.12.. Takže všechno znovu. Náhradního řidiče, který by byl ochoten vstávat v půl čtvrté ráno, jsem sehnala, i auto, ač pod podmínkou „do 18ti hod musí být vráceno“. Zbývalo někde vyloudit vlek.
Když mi Monička volala „mám jednu dobrou a jednu blbou zprávu“, bylo mi jedno, kterou chci slyšet dřív. Takže přívěs prý není problémem, na 99% bude, ale asi se bude u zkoušek měnit čas, kvůli Pepčovi Váňů, který se bude pozdě vracet z italských dostihů. Co to znamená pro draace? Že si to půjde hodit. Protože tím pádem pro změnu nemám auto:o(
Daja Swito
Je mi jasný, že z pátku na sobotu napadne 100cm sněhu.
A je mi jasné, že během soboty toho napadne ještě víc.
Muhehe.
PS: taky mě včera potahal poník, abych měla přípravu spojenou i s mým vlastním kulháním. Hádám, že nikdy v životě jsem tak rychle neopustila holinky, navíc za letu plavmo, a že se jednalo o moje historicky nejrychlejší přistání ve sračkách a držkou napřed. Bohužel na úkor mé levé nohy. Ale dneska už jsem chodidlo do boty narvala na druhý pokus, což znamená, že trošku splasklo, a jezdit se s tím dá taky. Heeeč:o)
Zde druhý poníkův pokus o revoluci.
Kdyby vodítko neruplo, stav by býval byl 1:1.
Takže příště odveta.