Detlefa již znáte: myšák vytažený ještě coby pidi myšátko z kocouří tlamy.
Zbytek jeho rodiny byl vyvražděný, takže jsem ho přivezla domů a vložila mezi laboratorní myši, že to třeba přežije.
Nepochopitelně přežil, na rozdíl od kolegyň. Obě bílé myšky (Gertruda a Berta) mezitím pošly, a tak jsme myšákovi, pojmenovanému také sudetsky (Detlef van de Göhla) zkoušeli pořídit holku, jednak aby nebyl sám, a také aby se narodilo i něco pro hada. V pořadí třetí bílá myš (Hilda) zrovna mateřský typ nebyla, protože narozená mláďata v obou případech sežrala a posléze pošla. V pořadí čtvrtá nevěsta (Ute) pošla dřív, než porodila, a tak jsme pojali podezření, že zdrojem smrti je Detlef, a víceméně bylo rozhodnuto, že bude vypuštěn na svobodu, přestože vyrůstal v zajetí. Mezitím však můj muž přivezl pátou partnerku (Steffi van de Globus) a ta rozhodně netroškařila. Jako kdyby se snažila manko svých kolegyň nahradit, protože po třech týdnech vrhla čtrnáct malých Detlefat…
Ono čtrnáct myšat najednou je už dost vysoké číslo:-)
