Informace o článku
Jak vyhrát Derby? Třeba takhle!
Příběh Touch Of Geniuse očima "jeho" lidí
draacedraace
DOSTIHYDOSTIHY
28.06.2015 22:51:0028.06.2015 22:51:00

Jak vyhrát Derby? Třeba takhle!

Popelka z Coolmoru. Příběh Touch Of Geniuse očima "jeho" lidí

(S laskavým svolením Martina Cápa.)

Autor: Martin Cáp
Foto a zdroj: http://derbyzapisnik.martin-cap.cz/

 

Foto: Kateřina Urbánková
 
Na první pohled se zdá, jako kdyby v tomto příběhu vystupovali dva různí koně. Prvním je podceňovaný dvouletek, který se neprosadil ve velké stáji, hrozilo mu utracení a byl sotva shledán dost dobrým na to, aby mohl v práci dělat vodiče svým tréninkovým kolegům. A tím druhým je progresivní tříletý hřebec, který své okolí udivuje působivými výkony v dostizích i tréninku a s každým dalším startem se dál zlepšuje. V osudech Touch Of Geniuse, který přesně před týdnem vyhrál 95. Mercedes-Benz České derby, zkrátka nechybějí nečekané zvraty. Zápisník mluvil s klíčovými lidmi hřebcova příběhu a zjistil, že hnědáka se špičkovým ostrovním původem prakticky od prvních krůčků provází česká stopa.


Narodil se v irském Coolmoru, synonymu dostihového úspěchu, a měl veškeré předpoklady stát se hvězdou. Jeho otec Galileo je ve svých sedmnácti letech považován za nejúspěšnějšího plemeníka současnosti (více ZDE) a vlajkovou loď plnokrevného impéria Johna Magniera. Matka Festoso prokazovala špičkovou výkonnost už ve dvou letech, kdy v barvách prince Faisala doběhla třetí v Cheveley Park Stakes (Gr.1) a dvakrát se umístila v gr.2. Větší část klasické sezóny promarodila, ale dokázala se vrátit na dráhu a ještě jako čtyřletá vyhrála listed. V chovu byl jejím prvním partnerem Montjeu a pak už byla připuštěna domácí jedničkou Galileem.

Touch Of Genius jako hříbě, foto: Petra Mikesková
Druhorozený hřebeček přišel na svět 22. února 2012 a podle zvoleného jména Touch Of Genius by se dalo předpokládat, že vzbuzoval velké naděje. Něco se ale zvrtlo, jak potvrzuje i Petra Mikesková, která pracovala v Coolmoru řadu let a pozdějšího derby-vítěze poprvé potkala čtyři dny po jeho narození. "Měla jsem ho na starosti jako hříbě, dobře si ho pamatuji. Jeho mámu jsem měla moc ráda, byla to taková menší kobylka. Touch Of Genius vypadá úplně jako ona, nezdědil jen její povahu. Zatímco Festoso byla trochu blázen, on je typický Galileo - flegmatik," usmívá se Petra. "Myslím, že byl hodnocen trochu jako zklamání. Snad proto ho poslali do Francie. Kdyby se v Coolmoru líbil, nechali by si ho doma."

Utratit, dát dětem nebo prodat


Těžko zjišťovat další detaily, faktem zůstává, že hřebcova o rok mladší polosestra po Montjeu byla v listopadu 2013 prodána jako odstávče za 160 000 eur na dražbě hříbat společnosti Goffs a ve stejném měsíci se Coolmore "zbavil" i samotné Festoso. Osmiletou klisnu vydražila za 450 000 eur společnost Blandford Bloodstock a Festoso se následně přesunula do Francie. Tam se v té době ocitl i Touch Of Genius. Ve stáji mnohonásobného šampióna André Fabreho však neudělal zvláštní dojem. Na dráhu to ve dvou letech kvůli určitým problémům vůbec nedotáhl a pokud lze věřit zákulisním informacím, nebyl na tuto možnosti ani příliš připravován. Nějaký čas dělal vodiče jiným koním a dlouho před koncem dvouleté sezóny byl poslán zpět do rodného hřebčína.

Začátky (na snímku Tamarind Cove), foto: Petra Mikesková
Manažer Paul Shanahan, označovaný za "Magnierovy oči a uši" a v civilu mimo jiné chovatel Donna Hallinga, při pohledu na vyhublého hřebce vynesl tvrdý verdikt - utratit. S chladnou hlavou však nakonec převážil závěr počkat, zda o hřebce přece jen nebude zájem mezi kupci. "Naštěstí mu dali šanci. A jeden z manažerů byl odhodlaný nechat si ho jako koně na ježdění pro děti, kdyby se náhodou neprodal," vzpomíná Petra Mikesková s tím, že Touch Of Genius, Tamarind Cove a další dvouletí určení na prodej byli ustájeni pár kroků od jejího domu. Každé ráno vyrazili na půlhodinovou procházku, občas byli lonžováni, a jinak čekali, co s nimi bude dál.

V té chvíli vstoupila česká stopa do hřebcova osudu podruhé. Bloodstock agent Paul Kinane, bratr slavného žokeje Micka Kinana, hledal dvouleté koně na objednávku svého nového známého Josefa Váni juniora a samozřejmě nemohl minout stáje ležící ve Fethardu v hrabství Tipperary. "Viděl jsem pár zajímavých hřebců po Galileo na jedné z farem Coolmoru, tak jsem volal Pepovi Váňovi, on přiletěl a šli jsme si je prohlédnout," vzpomíná Kinane. "Úkol byl tenkrát jasný - vybrat dobře stavěné koně s kvalitním původem a dobrou cvalovou akcí, kteří budou schopní začít běhat jako tříletí na rovině a ti méně úspěšní pak plynule přejdou na překážky. Pořizovat potomky Galilea je vždy trochu sázka, mají rádi měkko pod nohama. Ne, že by nebyli dobří i na rychlejší dráze, ale nejradši mají, když trochu zaprší…"

Že nakonec z Coolmoru do Mlýnců putovalo šest hřebců, je notoricky známé, i zápisník celou transakci už jednou popisoval. Méně se však ví, že to byl právě bývalý žokej a současný agent Kinane, kdo od začátku  prosazoval nákup celého "balíku".

Prosinec 2014, foto: Nela Rymešová
"Tohle je moje představa, kterou doporučuji svým klientům. Když vyberete několik slibných koní s dobrými rodokmeny, zvyšujete šanci, že mezi nimi bude opravdu dobrý kůň. Pokud koupíte jednoho, je to hop, nebo trop. Než jít na dražbu do Newmarketu a utratit 60 000 za koně, který ve dvou letech absolvoval řadu startů a má toho už dost, je dobré přemýšlet nad dalšími alternativami," vysvětluje Kinane, který vybíral mimo jiné několikanásobnou gr.1 vítězku Golden Apples a ve volném čase pomáhá své manželce s drezurními a parkurovými koňmi.

"Pokud máte jako majitel k dispozici 60 až 80 tisíc eur, zkuste koupit tři koně s dobrými původy místo jednoho drahého. Děláme to tak už léta, podobně nakupujeme i s Australany, Američany či Hongkongem. Když se takový kůň úplně ,nepovede’, může se vždy uplatnit na překážkách. Třeba pro Josefa Váňu je to ideální kombinace. Trénuje v kopcích, což je pro některé koně, na něž se ve dvou letech neúspěšně zatlačilo v Ballydoyle nebo u Fabreho, dobrá terapie. Pročistí si hlavu v úplně odlišném prostředí, než dosud zažili," dodává Kinane.

Sangvinik jako Poderoso


Květen 2015, foto: Kateřina Urbánková
Hned tři ze šesti hřebců včetně Touch Of Geniuse získali manželé Jana a Josef Dufkovi pro stáj Statek Blata Český Ráj. Šéf FK Mladá Boleslav vstoupil na dostihovou scénu poměrně nenápadně před dvěma lety, když se prvním koněm rodinné stáje stal valach Cross Ice, jehož matka je pravou sestrou gr.1 vítěze a plemeníka Okawanga. Hnědák Dufkových nicméně proslul na tuzemských překážkách jako nevypočitatelné zvíře, na němž zažil ošklivý pád Jan Kratochvíl a které v listopadu 2013 "osladilo" svatební den Dušanu Andrésovi. "Je pravda, že Cross Ice nás trochu vyškolil a naučil určité trpělivosti. I kvůli jeho pádům víc inklinujeme k rovinovým dostihům," přiznává Josef Dufek.

Ani s dalšími akvizicemi neměl zvláštní štěstí - zamýšlená naděje pro loňské derby Five Star General si zlomila nohu dříve, než stačila vyběhnout, Journey přešel už ve svých třech letech na překážky a také syn irské klasické vítězky Saoire jménem Sundara měl v Česku pomalejší rozjezd. Myšlenka posílit se novými nadějemi se v této situaci jevila více než pochopitelně.

Touch Of Genius zdaleka nebyl prvním dvouletým hřebcem irského chovu, který se tímto způsobem do centrály Mlýnce/Bohuslav dostal, ale derby předtím dokázal vyhrát jen Roches Cross z chovu Jima Bolgera. Řada dalších velkých nadějí jako Budapest se více uplatnila na překážkách. Novou akvizici od začátku provázela zvláštní aura. "Už o Vánocích mi hlásil Váňa junior, že Touch Of Genius musí vyhrát derby. Telefonoval mi úplně nadšený a rozplýval se, že to je nejlepší kůň všech dob," směje se s odstupem času Kinane.

Ve výběhu, foto: Kateřina Urbánková
Pokud si lidé z okolí mysleli, že je v tomto případě přání otcem myšlenky a čtyřiadvacetiletý šampión překážkových jezdců prostě jen favorizuje svého oblíbence, další nápověda přišla během dubnových rychlých prací na závodišti v Karlových Varech. "Jeli jsme tam ještě před jeho debutem a Touch Of Genius ostatní deklasoval takovým způsobem, že jsem to v životě nezažil," vzpomíná Josef Váňa mladší. "Skoro jsem tomu nemohl uvěřit. Celou práci jsme šli naplno, zatočili jsme do cílové roviny, já jsem jen seděl a od distance jsem jim začal utíkat. Já v něm od jeho příjezdu viděl takového Sea The Stara, už dlouho před derby jsem věřil, že to bude dobré," dodává.

V "civilu" se hřebec navíc začal ukazovat jako zvláštní osobnost. “Já jsem měl z Irska třeba Roches Crosse, ale tihle jsou typově úplně jiní koně. Touch Of Genius je hodně podobný Poderosovi, to je sangvinik, ale potřebuje mít svou pohodu. Před derby mu přišli nabírat doping a málem zbořil celou stáj, jak kolem toho veterináře byly nervy. Ale on jinak vyběhne na kopec, má puls 220 a za minutu má pod stovku, takových koní není moc. V našich poměrech, samozřejmě," konstatuje Josef Váňa starší, který sice přenechal cestu do Irska svému synovi, ale původy nových akvizic vybírali spolu a poslední týdny před derby si hřebce sám jezdil v práci.

Jsou v Coolmoru rádi?


Foto: Nela Rymešová
Jarní ladění formy proběhlo bez větších zádrhelů. Touch Of Genius debutoval koncem dubna třetím místem na 2000 metrů v Karlových Varech. Poté absolvoval dobře zaplacenou procházku na 2400 metrů v Praze, ve Velké červnové ceně doběhl blízko vítězi čtvrtý a vše vyvrcholilo jistým vítězstvím o půldruhé délky v Českém derby, v němž mu z třetího místa kryl záda stájový kolega Tamarind Cove. Všechny detaily k tomuto dostihu popsal zápisník ZDE.

Na tribuně se radovali téměř všichni aktéři tohoto příběhu - manželé Dufkovi, Josef Váňa, Paul Kinane a dokonce i Petra Mikesková. Chyběl jen ten, kdo hřebci věřil od samého počátku - Josef Váňa mladší. "Měli jsme zrovna grupy v Itálii, z nich jsem se ulít nemohl. Kdyby byly normální dostihy, okamžitě je vynechávám a jedu na derby, ale tady to nešlo. Samozřejmě mě to mrzelo, muselo to být obrovské," radoval se objevitel čerstvého derby-vítěze.

"Dnes jsem si to užil, jako když jsme ve fotbale porazili Marseille nebo Palermo. Ačkoli jsem měl v práci pekelný týden, do čtvrtka se mi v noci zdálo jen o derby. Zaplaťpámbu jsem ho nemusel jet já, tohle v dostizích odpadá," líčil šťastný Josef Dufek.

Foto: Nela Rymešová
O výsledku letošního derby a jeho hodnotě se v posledních dnech nejen na tomto webu popsalo dost prostoru, ale jeden zajímavý hlas stojí za zmínku. "V Ballydoyle nebudou moc rádi, že České derby vyhrál vyřazený Galileo, i když to nakonec ocení, protože to je dobré pro dražební katalogy," poznamenal hodinu po doběhu Paul Kinane. "Vaše derby sice není blacktype, ale pořád je to dostih, pro který potřebujete koně s ratingem přes 90, abyste mohli pomýšlet na vítězství. A takové koně se v Irsku momentálně prodávají za 250 000 eur do Hongkongu. Takže mluvíme o koni, který má po dnešku hodnotu čtvrt miliónu eur, to vůbec není k zahození…"

A viděno jinou optikou než penězi? "Přišla jsem se podívat na derby a byla jsem nadšená. Stejně jako ten manažer z Coolmoru, který si Touch Of Geniuse kdysi chtěl nechat pro své děti… Když na jaře slyšel, že se koníkovi v Česku začíná dařit, moc ho to potěšilo," uzavírá Petra Mikesková.
Titulek:
Text komentáře:
Vaše jméno:
Váš e-mail: (nebude zveřejněn)

WWW stránka:
Opište text z obrázku: