Narodilo se dalších asi sto třicet devět myšek, ženo moje.
A jelikož je můj muž nekriticky miluje,
tak si je asi trapně necháme.
Ježišmarjá :-D
Chápeš… Budeme muset vybudovat dvě obří myšária.
A když jsme naposledy třídili dle pohlaví,
tak dva myšáci zdrhli a běhají tady volně.
:D :D :D :D
A protože trubky od topení dodnes nikdo nezalepil, pěnou,
tak si uprchlíci můžou běhat z pokoje do pokoje,
a já jako pitomec musím hlídat, jestli mají vodu...
:D :D :D :D :D
A v noci místo spánku poslouchám, jak mi myši pochodují po topení,
a každý večer výslech mého muže: "A co pískové? Žijí, chudáčkové?"
Protože jeho písečkům se nesmí ublížit…
:-) To je tak krásný, ženo moje :-)
A ještě musím hlídat, jestli pískové náhodou neráčili vlézt do takové té pastičky,
do které zalezou, ale už nevylezou, aniž by je to zabilo.
Frost pro ni musel jet až do Baumaxu,
vysolil za ten kousek dřeva a pár drátků dvě stovky,
a ty bestie z toho umí vylézt, když se nažerou.
Takže žádná pastička, nýbrž regulérní krmítko.
:D :D :D