"Hlásili, že kurz klesl natolik, že je možné vsadit pole proti."
"Vážně? Tak to musíme využít!"
(O deset minut později u okénka sázkové kanceláře.)
"A ještě pole proti, prosím."
"Prosím?"
"Pole proti, Zazou."
"Aha... Omlouvám se, já musím zjistit, co to je..."
(Za dvě minuty, jiná slečna.)
"Dobrý den, tak pole proti je, když vsadíte, že desetinový favorit nevyhraje, to znamená, že stačí, aby doběhl až druhý a vyhráváte."
"Ale my nepotřebujeme vědět, co je pole proti... My to víme. My to chceme vsadit..."
"Aha... Tak vydržte."
(O minutu později.)
"Tak bohužel to nejde. Ono vypsané to je, že to jde, ale my na to nemáme nastavený program..."
Takže nic no.
Navíc favorit vyhrál a Eva se nám zamilovala :-)
Od rána přemýšlím, jakým způsobem shrnout dnešní dostihy v KV.
Pravda, vyhrála jsem pět piv (a dvě prohrála), ale netrefila jsem ani jednoho vítěze,
stejně jako nevyhrál ani jeden bílý koník (startovali pouze čtyři za celý den!).
A proč to tak dopadlo?
Protože jsme žabaři! :-)
Protože existují jiní mistři.
Uvedu příklad: když dvojčata EvyH vsadila koně číslo tři a pět a u sedmičky lehce váhala, pořadí v cíli bylo 3, 5, 7. Kromě dvou dostihů z celkových sedmi (ve kterých trefila POUZE jednoho koně), všechny ostatní dopadly dle výše uvedeného příkladu, a tak jsme zůstávali konsternováni nejen my, ale i slečna v sázkové budce a vlastně polovina tribuny, která vždy po příchodu holčiček z paddocku ztichla a bedlivě odposlouchávala, koho holčičky mají, aby nad svými tikety vzápětí vzdechli "no sakra"... :-)
Vlastně ještě jeden dodatek, a tím jsou mí sázkoví oblíbenci Honey Bunny a Lužnice, kterým se letos na dráze nedařilo, tudíž jsem si dovolila na ně nehrát.
A samozřejmě vyhráli, oba dva
Prostě sázkaři mají těžký život! :-)
Foto: Marcelka a můj mobil.