Titulek bohužel nelže. Když už se konečně jakž-takž rýsuje plán, jak zařídit, aby se vlk nažral a koza zůstala celá (tj. aby se trenérka mohla věnovat koním i bez mé přítomnosti), zbortí se konstrukce ohledně závodů a situace vůbec nevypadá dobře. Ba spíš naopak. Aby byla fakta čitelná, vezmu to od začátku.
Trenérka: maloměsto, malý příjem, rodina s dětmi = nemohou si finančně dovolit živit koně.
Majitelka borce Amíka: vlastní hospodářství, bez rodiny, koně mít chce, ale nehodlá jej živit (přednost má nákup drahého značkového oblečení a zábava ve večerních podnicích).
Proč trenérka tolik bojuje o Amíka? Aby nemusel do masa hned (neprodejný kůň s HS, šance na prodej jinému majiteli nulová).
Z čeho uživit Amíka?
1. nájem za ustájeného koně (Fino)
Předloni zde bylo koní v nájmu více, ale majitelka vlastní blbostí přišla o pozemky.
V současné době kapacita pastvin = max. 2 koně (plus pony, dejme tomu).
2. příjem od dětí, za ježdění (nepřesahující výši, za kterou není nutné odvádět daň státu)
******
Potud lze fungovat i nadále, stejně jako vloni. Bohužel - do Amíkova rozpočtu se nevejdou finance nutné k účasti na závodech. V době více koní v nájmu fungovalo financování jinak: teprve vloni, v počtu koní 2, došlo ke změnám, a účast na kolbištích nám zaručoval Miloš (kltko) – ještě jednou za všechno děkujeme.
Letos se bohužel budeme muset obejít bez Miloše, což je pro naši „komunitu“ citelná finanční rána. Trenérka z rodinného rozpočtu hradit výjezdy na závody nemůže: všichni víme, kolik stojí pronájem hängeru (1000 Kč/den), nafta a startovné (startovné si vždy hradí jezdec). Kromě již zmíněného je občas nutné sehnat silné auto a schopného řidiče (kteří nám naštěstí řídí zadarmo:o) Tarifní doprava (auto + vlek) se pohybuje v rozmezí 12-14 Kč/km a spočítejte si, na kolik vyjde výjezd, když je většina akcí nejméně 40km daleko a samozřejmě se platí i za kilometry, které dopravce najede k nám a od nás zpět domů. Poplatky jezdecké federaci jsou naštěstí jednorázové: za koně 500, za jezdce 300, za očkování a krevní testy dejme tomu 1000 Kč za koně.
Já jakožto bezdětná a šetřivá bych svůj podíl ohledně závodů zvládla uhradit, ale trenérka skromný rodinný rozpočet ochuzovat nemůže. A vyjíždět s jedním koněm na závody vyjde ve finále ještě dráž než se dvěma…
Flintu do žita neházíme. Bohužel maloměsto příliš šancí na sponzorství neposkytuje, bohatě nám stačilo oslovení několika podnikatelů ohledně příspěvků na soutěže pro děti /od té doby část cen hradím ze svého já a sem tam mi něco věnují přátelé, které znám z chatu (rovněž děkujeme)/. Na dotace či jiný podpůrný systém nemáme nárok, protože jsme registrováni pod JK Krásná u Aše a založení vlastního oddílu v domovském městě je pro nás finančně nevýhodné. Co s tím?
Musíme doufat, že se nás chytne příslovečná kapka štěstí a že se najde někdo, komu nebude vadit finančně podpořit činnost nadšených pachtilů, kteří do vyšších soutěží nedosáhnou a pro které je stužka ze ZL chvílí absolutního blaha a zadostiučinění, za všechnu tu vynaloženou dřinu a obětování se chudáčkům koníčkům. Oplátkou nabízíme nevšední zážitky v sedlech ne zrovna typických chudáčků koníčků či věčnou popularitu v blogu... (smííích:o)
A to trenérka pátým rokem sní o účasti na military. Koně byli a opět budou na tento druh soutěže připravováni (co kdyby to klaplo?), ale osobně tuhle vidinu považuji předem za ztracenou, protože tohle je položka čítající nejméně 10 tisíc Kč. Jedině že by mi cvaklo v kouli a urvala bych kus svých úspor pojmenovaných „kdyby si kůň zlomil nohu “. Aby mi pak ale zbylo na kafinu, že jo….:o)
Závěrem bych ráda dodala, že mým úmyslem nebylo tlačit na city. Účelem bylo popsat věci tak, jak se mají. Víme, že nejsme jediní. Snažíme se ze vší těch sraček vyhrabat sami, a hlavně – vyzkoušet se musí všechno.
Děkuji, že jste se pročetli až sem (v komentářích pod článkem jsou již vyjádřené názory).
remcající draace, trhlá trenérka, neurotický borec Amík a FAJN šibnutý Fino.
No nejsme my dokonalý spolek?:o)
vítězné Bernartice 2007