Kvalitu fotky neřešte, protože je vytažená z VHS nahrávky (to jako z videokazety). Nicméně obsah již za zmínku stojí: v zeleném kroužku tam Finova matka přeskakuje Taxis.
Tuto Velkou Pardubickou jsem tehdy viděla a ani v nejhorším snu by mě nenapadlo, že budu mít posledního syna téhle klisny, které se jinak než „rektální díra“ v té nejvulgárnější variantě neřeklo. Proč? Protože byla jeblá (ano, v tomhle směru se Fino absolutně pomamil, o tom není pochyb). Když už vyhrála, tak byla kvůli křižování řazena za poškozené koně, jinak zásadně se všemi jezdci mlátila o zem. Vlastíka Fanturu tímto zdravím. Sice už si nepamatuji, jak vlastně vypadal, ale historky o něm a Seraphině karlovarským oválem kolují dodnes.
*************************************
Tahle fotka je napohled ještě nudnější, ale zadívejte se pořádně: stojím právě za tou překážkou, nad kterou je na první fotce Seraphina zachycena. Být já a ona ve stejnou dobu na stejném místě, měla bych ji v daný moment letící nad hlavou přes onen živý plot.
Podotýkám, že tohle je „nová“ podoba Taxisu: kdybych v něm stála o dva roky dříve, nebyla bych vidět vůbec, pouze bych z příkopu mávala „tadyyyy… tadyyy seeeem“.
*************************************
Jak vlastně dopadl dostih? Seraphina Taxis přeskočila suverénně, ale tím její účast skončila. Na další překážce (Irská lavice) je vidět její rozepnutý podbřišník a ač ji TV kamera dále nezabírala, dokážu si představit to peklo, když se jezdci za plného cvalu přetočí povolené sedlo. A rovněž si dokážu představit, jaké peklo bylo tu debilku chytit, když se sedlem na břiše panicky prchala a „něco strašného“ se ji zespoda snažilo „sežrat“.
A tahle fotka? Hlava nepatří Seraphině, nýbrž Voltovi. Ale na snímku jsem si všimla něčeho zcela jiného: klec (opět červený kroužek). Ač je tahle fotka o pěkných pár let mladší, tak klec nikoliv, klec je naopak původní. V ní totiž před mnoha a mnoha lety bláznivou a vymaštěnou maminku mého koně kovali, protože to prý jinak nešlo.
Po stažení z dostihů Seraphina zamířila do chovu, ale její labilní povaha a podlomené zdraví žádný výkvět plnokrevné krve nepřinesly, takže byla již jako důchodkyně prodána zdejší chovatelce. Pro mě to bylo zajímavé shledání téměř po deseti letech a s dlouhou tmavou kobylou jsme občas byly na procházce, párkrát jsem pomáhala držet jí nohy, když přijel kovář. A vida, šlo to i bez klece.
draace
Spojení A1/1 s temperamentním podílovým arabem byla chyba. Víme.
Ale i přesto máme navlas stejně povahově nevyrovnaného Fina rádi. Muhehe.
(Seraphina uhynula na selhání ledvin a jater, spojené s rozsáhlou vnitřní infekcí.)