Tak jsem se dočkala.
Klidně by se dalo napsat, že víc hudebního už asi nepotřebuji, k životu,
ale nemůžu se až TAKHLE rouhat...:-)
Před 18ti lety se můj TOP koncert konal venku, ale všichni stárneme, že ano,
takže přesun pod střechu mi vůbec nevadil.
A to i přes fakt, že počasí bylo pro open-air show naprosto dokonalé:-)
Sepisovat recenzi, ve smyslu zhodnocování jednotlivých songů, se mi úplně nechce.
Nicméně i přes pokročilejší věk kapely je nutné vypíchnout,
že jim to zpívá a hraje pořád precizně.
Koncepci není co vytknout: dvě pódia, několik obřích obrazovek, i zvukaři se předvedli v dobrém světle.
Divácká kulisa byla dechberoucí, neboť se často zvedaly i davy diváků sedících, což nebylo úplně příjemné těm,
kteří si koupili lístky na sezení účelově;
především pokud stojící osoby vykazovaly extrémní neschopnost pohybovat se s rytmem, a v horším případě byly odpudivé i obrysově.
Největší ovace - k mé vnitřní radosti - sklidil začátek "Where the streets have no name"! :-)
Léta letoucí jsem nadávala, že U2 nekoncertují v Praze.
Nyní jsem naopak ráda, že do Prahy nejeli,
protože s jejich vyjádřením k migrační politice by většina českých lidí měla problém.
A ještě radši jsem, že zahraniční koncert vyšel na Berlín, kdy se nezapomnělo na berlínskou zeď,
na berlínskou tvorbu, na berlínskou pospolitost, na lidství v nejhlubší podstatě.
Bylo to skoro jako poselství, až člověk zalitoval, že není berlíňan.
A co dodat, na závěr?
Dalo se očekávat, že U2 budou výborní.
Ale že budou výborní až TAKHLE...
Druhý největší koncertní zážitek v životě.
A stejně jako minule v Berlíně.
Asi opravdu znamení :-)
Foto: facebok.com, U2gigs.com
