Než ze sebe začnu sypat dnešní výlev, zmíním novou skutečnost: mám set-top box, od pátku.
S kolika programy? Nevím. Pustit TV v pátek totiž bylo nad mé síly, protože omílání Michaelovy smrti gradovalo, a protože novinářům je serióznost víc a víc cizí, zvedal se mi ze všech těch spekulací kufr. Jeden aby se bál kliknout i na Seznam.cz...
Nemám chuť pátrat ani v ověřených zdrojích. Král popu je mrtev, není potřeba pídit se po podrobnostech, protože se tím nic nezmění. Nebylo to poprvé, co zkolaboval: dobře si pamatuji na jeho kiks-příhodu v r. 1990 a tehdy byly informace z druhé strany světa hodně špatně získatelné. Prosincový kolaps těsně před představením s mimem Marcelem Marceauem (r. 1995?) signalizoval, že péče o vlastní přepracovaný organismus je Michaelovi evidentně cizí. Ač preferoval zdravý životní styl, přepínat se nepřestával, a když se k tomu přidaly vleklé soudní tahanice spojené s křivým obviněním ze zneužívání děti, stal se závislým na lécích. Z Krále popu po zproštění všech obžalob zůstala troska a troufám si tvrdit, že ho při životě udržely pouze jeho děti; především v nich viděl jediný smysl pokračovat v životě.
De facto ho zabili novináři. Pijavice v honbách za senzacemi. Logicky: je normální, aby matka zneužitého dítěte přijala raději mimosoudní vyrovnání, než spravedlivý trest pro viníka? Jiný důkaz, že nařčení o zneužití byla smyšlená právě za účelem získání peněz, nepotřebuji. Michael Jackson byl vinou popularity nejosamělejší člověk na planetě a pouze přítomnost dětí mu dodávala sílu: dětem stačilo si s ním hrát, bez potřeb z něho tahat prachy či ho jinak využívat. Bohužel Michaelova naivita si o obžaloby doslova koledovala, se svou náklonností k dětem se netajil: hledal v nich to, co sám nikdy neprožil = dětství.
Být megahvězdou od raného věku znamenalo tvrdě pracovat odmalička. Nebylo kdy si hrát: do školy, ze školy, trénovat, spát. Sedm dní v týdnu, celý rok. Vydrží tohle šestiletý capart? V případě Michaela Jacksona lze s jistotou tvrdit, že nikoliv. Pokud organismus vydrží fyzicky, poznamená jej to psychicky, a právě Michael je ukázkovým příkladem, jak může dopadnout nikdy nekončící dril, bez soukromí, bez normálního života, a ještě s dědičnou chorobou kůže, na které si novináři smlsli nejvíce (reálné vitiligo vs primitivní fámy o vytoužené změně na bělocha: pravděpodobně nestupidnější výmysl týkající se vzhledu Krále popu).
Aféry se zneužíváním dětí donutily Michaela stáhnout se z výsluní popové megastar. Pro fanoušky hořké sousto, pro něho doba, kdy konečně okusil život, po jakém toužil a na jaký do té doby neměl čas: výchova vlastních tří dětí. Spekulovali jsme, jak dlouho bláznivý workaholic vydrží neprodukovat a jen přihlížet, jak stejně stará kolegyně z branže Madonna zraje jako víno, zatímco jméno Michaela Jacksona postupně uvadá. Dle mého názoru si Michael byl vědom své geniality a comeback měl být tvrdou reakcí na jízlivé komentáře novinářů. Znovu vstání z hrobu a odplata za všechny křivdy, které na něm byly spáchány a které ho nečestně a krutě potopily na samé dno. (Polemiky o dluzích bych nebrala vážně, protože celá jejich rodina má peněz jako sra*ek, a pokud by se obyčejný smrtelník jen pokusil spočítat, kolik denně přiteče peněz jen za autorská práva...)
Bohužel v padesáti letech nelze organismus přepínat do extrémů... O sebezkázu koledoval. Po všem, čím Michael nedobrovolně i vlastním přičiněním prošel, se nedivím, že jeho oddělané srdce udělalo definitivní STOP:o(
draace
Horší by byla smrt přímo na jevišti; kiksnout před davy fanoušků.
Ze zpráv o pitvách jsem viděla pouze titulky, a jelikož tisku se věřit nedá, nemá smysl je číst.
VZKAZ všem posedlým workaholikům: jste zasraní kreténi, a z tohohle si vezměte poučení.
VZKAZ pisálkům bulváru, tedy novinářům, jež nikdy ve svém řemesle neprorazili a tudíž těží z hlouposti čtenářů, kteří všem těm výmyslům slepě věří: jste zmrdi. Neschopní looseři, kteří neumí vydělávat peníze jinak než lží a pomluvami. Paparazzi = potencionální vrah.