Informace o článku
Lena Sawyer zatoužila po recenzi a mé zdráhání jsem v úterý přehodnotila. Emoce přibývají, a co je horší, než kilometrový článek, ve kterém se čtenář ...
draacedraace
...with M. JACKSON...with M. JACKSON
12.11.2009 0:05:0012.11.2009 0:05:00

o This is it (poprvé)

      Lena Sawyer zatoužila po recenzi a mé zdráhání jsem v úterý přehodnotila. Emoce přibývají, a co je horší než kilometrový článek, ve kterém se čtenář ztratí?

      Původně jsem film hodlala zhodnotit, až přestane jít v kinech, a do té doby jej navštěvovat co nejčastěji: ne proto, abych obhájila pozici zaryté (šílené:o) fanynky, ale protože mě to dílo baví. A baví mě moc, protože kino je zkrátka kino (lepší už by byl pouze reálný koncert). Samozřejmě jsem si vědoma faktu, že režisér ukázal to nejlepší, že stinné stránky tohoto projektu svět nikdy nespatří a že sestřihat z materiálu plného kvalitní hudby neméně kvalitní dokument je pro profíka banalita. Divák si klade otázku, do jaké míry byla pravdivá tvrzení médií ohledně příčin Michaelovy smrti, protože ve filmu žádnou trosku neuvidíte, a stejně tak bolí i fakt, že právě tohle Michaela zabilo. Na jedné straně radost, v jaké byl formě, na druhé lítost, že mohl dál žít v ústraní se svou rodinnou, zatímco my fanoušci bychom mu nadávali, že na nás kašle.

      Nejhorším je vědomí, že Král popu by to byl býval dokázal, kdyby se comebacku dožil. Premiéra koncertu by zavřela hubu všem remcalům a stejně jako Josef Váňa by letos Michael dokázal, že do starého železa nepatří. Excelentní show!

     Ale zase mrak otázek: kolik těch koncertů by ve svých padesáti letech vydržel? Na kterém z nich by kiksnul? Tohle jeho organismus, podminovaný léky proti bolesti a nespavosti z vyčerpání, nemusel vydržet a smrt před vyprodanou arénou by byla drsná.

      This is it je filmem pro fanoušky a pojem "fanoušek" je v případě Michaela Jacksona samostatnou jednotkou. Žádný jiný interpret neměl tak silnou a věrnou základnu fanoušků, žádný jiný interpret nepovažoval fanoušky za svou rodinu i přes fakt, že jej nejednou málem samou láskou zabili. Režisér Kenny Ortega si téhle skutečnosti určitě vědom byl a dokument vyrobil fanouškům na tělo: vybral momenty, jejichž detaily fanoušky zahřejí, protože Michaela ukazují spontánního, hravého a svého, nikoliv ukrývajícího ho se před vlastní popularitou.

      Pointou tohoto článku je výzva: jestli je vám tahle hudební kategorie blízká, JDĚTE na This is it. Zaprvé si to užijete hudebně, protože nejde o švindl (žádný playback), vše je reálné a natřískané prvotřídní MJ muzikou. A zadruhé alespoň jednou zažijete Michaela Jacksona jinak, než jak jej popisují média: uvidíte ho při práci. Jeho obrovskou pokoru k vlastnímu talentu, vztahy k lidem kolem sebe, tok jeho tvůrčích myšlenek, respekt realizačního týmu k jeho práci. Jiný Michael Jackson, takový, jakého ho známe my fanoušci! Změť hudební a taneční geniality. A pokud vás kdykoliv předtím jeho tvorba oslovila, bude vás This is it bavit, a budete chtít jít ještě jednou. Stejně jako Rafi, Klárka, Livie... a další.

draace
Prozatím je situace taková, že dokument se nelíbí těm, kteří jdou do kina s přesvědčením, že se jim to líbit nebude.
Jinak samá chvála, a nemusím dodávat, jak tohle po vší té špíně naplivané na Michaela hřeje.

R.I.P., Michael!


.
Titulek:
Text komentáře:
Vaše jméno:
Váš e-mail: (nebude zveřejněn)

WWW stránka:
Opište text z obrázku:
Gravatar

Konečně recenze :o) Nicméně jsem četla, ...

Konečně recenze :o) Nicméně jsem četla, že promítání prodloužili do prosince a začínám uvažovat, že si na to v úterý zajdu...
Gravatar

Kolikrát už jsi na tom byla? Já zatím je...

Kolikrát už jsi na tom byla? Já zatím jen třikrát, ale rozhodně jdu ještě aspoň jednou. Anebo radši dvakrát :-D. Jinak čteš mi myšlenky, hlavou se mi honí přesně totéž. A hryže mě svědomí, že jsem Michaela podcenila, zrovna tak jako Pepu. Jenže Pepa to v říjnu všem natřel, zatímco MJ už to nestihl. Svět je krutej ...
Gravatar

Krajní: byla jsem 5x... Serou mě ty pálk...

Krajní: byla jsem 5x... Serou mě ty pálky za vstupné, to je fakt děs. Tenhle týden si dávám oraz, a pak určo ještě půjdu. Jednou nebo dvakrát, víckrát určitě ne, aby to nebylo fádní, protože jakmile člověk začne mít tendence typu "tohle bych přetočil", tak už nemá smysl cálovat kino.