Tedy udržet dneska myšlenku... Notabene když mám hlavu plnou emocí, které zde z mnoha důvodů nemůžu uveřejnit? Složitá to záležitost.
Každopádně bych plánování třídních srazů přesunula na podzim, protože na podzim se moc divných věcí neděje. I když... letos je možné všechno, co je jakýmkoliv způsobem příbuzné s divnými věci. A já už na divné věci přestávám mít sílu: chci poklidně existovat. Děkuji tímto vyšším mocnostem za kladné vyřízení mé žádosti.
Co nového? Dnes je Derby den. Dostihové Derby, nikoliv kopaná či jiné sporty, které si název Derby vypůjčily právě z dostihů. Tříletí plnokrevníci poměří své síly v nejprestižnějším testu své dosavadní kariéry. A jak už to bývá, tak na programu ČT4 Sport, který samozřejmě nechytáme, takže budu čučet do prťavého obdélníku on-line přes internet. Velikost okénka mi až tak žíly netrhá; kvalita sice není kdovíjak závratná, ale dresy a barvy koní rozeznáte. Ale občas vypadne obraz, takže čumíte na zaseklý záběr, zatímco komentátor pokračuje v popisu dostihu dál. Proti mluvenému komentáři se neodvážím ani špitnout: ten člověk je MACHR (a když píšu MACHR, tak myslím MACHR), ale ani to nic nemění na faktu, že chybí právě ono napjaté sledování koní, jak cválají do cíle, z nichž většinou jednoho z nich popostrkujete pohledem a každý jeho metr k dobru prožíváte se zatajeným dechem.
Tak jaké bude Derby? Dick Morris? Budapest?
Druhého jmenovaného bych ráda viděla v cíli jako prvního. Ale osobně si myslím, že letos favorité Derby nevyhrají. Takže kdo? Teddy Ready? Uvidíme za hodinu.
draace
Neděle je vůbec divný den.
Buď je naprosto nádherná nebo stojí za úplné „uhm“.