Sobotně nedělní Tequilla párty na ranči Třebouni byla více než libová. Fanynkou Tequilly nejsem a zřejmě ani nebudu, a poněkud mi uchází i smysl manuálu k jejímu požívání, tj. doplnění citronem a solí (v našem případě: prý existuje i beta verze se skořicí). Bez soli a citronu – hnusná. Se solí a citronem – také hnusná...:o) Na druhou stranu faktem je, že kocovina nulová a dokonce jsem i po větším počtu dávek nepropadla nutkání navštívit tamější bažinu čelem napřed, jako posledně. Naopak jsem vládla pevnou chůzí a s nadšením jsem si za pomocí zpěvníku zapěla „Maluj zase obrázky“, což mi udělalo nehorázně dobře na duši. Tak ještě vypilovat „Já budu chodit po špičkách“, pro příště:o)
Jistý fakt mě ovšem zarazil, a to již zmínění návod k použití, co se týče pití Tequilly. Sůl byla ve speciálních „pro Tequilla“ obalech a s potiskem „Jak na to“, kde stálo černé na bílém, že půlku večera vlastně pijeme blbě. Kromě již památné věty „do důlku palce nasypeme sůl“, která u mnoha návštěvníků vzbudila paniku, protože ne každý oním nutným důlkem disponoval, se v odstavci č. 2 psalo, že poté je nutné zakousnout citron a teprve pak do sebe hodit panáka, což nesouhlasilo s metodami do té doby praktikovanými (tedy sůl, loknutí, citron). Okamžitě jsem se jala sjednat nápravu a požádala jsem obsluhu baru, aby během požívání nahlas a pomalu předčítala manuál uvedený na sáčku, což se zrovna nesetkalo s pochopením, především u skalních příznivců Tequilly. Tak jaký je vlastně ten „správný“ postup?
A body-shot? Kdo viděl Samotáře, pochopí. Kdo neviděl, nechť závidí. Hlavně můj od Nikoly prokouslý ret:o)
draace
Olympic a „Pěna s vůní jablečnou“ také cool.
Jsem ani nevěděla, že ráda zpívám:o)