Nehorázné utrácení ze strany draacete pokračuje. Tentokrát byly na řadě boty, elegantní podzimní, které si poradí s problémem „kterak v tomto období nemrznout v letních či nevařit se v zimních“. V rámci úspor jsem za nepřestupní jízdenku dokodrcala do nejbližšího centra (Anděl), abych zjistila, že výběr krásný, leč nad mé finanční možnosti, načež jsem se přesunula do Palladia, abych zjistila, že jsem se na nějaký smícháč měla vy*rat. Ceny přijatelné, ale pro změnu si nešlo vybrat, a tak jsem sáhla po „atypických“ polobotkách (co když zase pojedu na nějakou vernisáž:o)
Dle instrukcí na papírku zbývalo se přesunout na Hradčanskou a odcestovat směr domů, docela ideálním spojem. Leč na Hradčanské mě místo autobusáku přivítalo staveniště, ze kterého prokazatelně žádné busy nevyjížděly, takže jsem pamětiva jakýchsi shluků autobusů pospíchala na Dejvickou. Kromě faktu, že načerno, neb jízdenka již byla plné 4 minuty propadlá, mi hlavně za 3,5 minuty odjížděl bus. Na Dejvické se mi u správného chodníku podařilo vystoupit hned napodruhé a pak nastal cynický sprint, jestli nějaké vozidlo v té koloně nevykazuje ceduli Anexia. Leč bohužel: ani omylem, a protože již bylo pět minut po odjezdu, další bus zastávky jsem nehledala a notně nakvašená (do té chvíle klapal časový plán naprosto luxusně) jsem se odebrala zpět do Palladia.
Palladium by měli čas od času evakuovat, tedy když jsem v Praglu. Málem mi ujel vlak, protože tam měli boží kalhoty... a nejen ty...
draace
Bez peněz do Prahy klidně lez.
Jinak jsem trhla rekord v běhu do schodů na Hradčanské.
Ještě teď mi vibrují svaly:o)