Hegeš megeš guláš paprika... Tuhle větu svého času používala Kripliho parta, a to v souvislosti s maďarštinou a Maďary všeobecně. Mně se tahle jazyková „perla“ vybavila dnes odpoledne, když jsem se nepřiměřenou rychlostí blížila k poslednímu schodu: říkajíce si „no já se snad fakt zastavím až úplně dole“. No a fakt že jo. Bych nevěřila, jaký hluk vyvine 55 kilo živé váhy, když nadskakuje v rytmu „co schod, to bum“; plus finální výkřik „ty krávo!“ Samozřejmě nohy mi nahoře podrazila fena, nikoliv kráva, ale to na podstatě věci nic nemění: mám potlučené obratle, lopatku a odražené zápěstí a loket. Ještěže jsem zmasakrovaná ze soboty, aspoň mi to tolik nepřijde.
Teď abych i doma preventivně nosila přilbu, vždyť dole jsem se ocitla z pomalého tempa a ryze proti své vůli. Kvakna poté nahodila pohled týraného psa a posléze donesla „uzel“ (demonstrativní „buď jdeme ven nebo házej, já za tím budu jako pošuk běhat“): žádné soucitné oko, žádné pochopení pro páníčka pseudomrzáčka. Žádné hegeš megeš, nýbrž „Kvakoš spadnoš držkoš schodoš“.
V čem je vlastně rozdíl mezi mým psem a mým koněm? Vyjma fyzické podoby (a především barvy) žádný, protože oba disponují totožnými myšlenkovými pochody - mozek velikosti buráčku, většinou ve fázi „mimo provoz“. A pak nemá být akce rychlejší než myšlenka sama.
Fyzická sebedestrukce přinesla večer své ovoce: usnula jsem po večeři. Nevečeřte s Mulderem a Scully, protože tvrdě usnete, a až se na deset vteřin proberete, bude Mulder fuč a Scully těhotná, a vy nevíte PROČ a hlavně JAK a KDY. Nicméně 11ti hodinám nonstop spánku se určitá pozitiva nedají upřít:o)
draace
Už zase narůstá měsíc.
To se máme na co těšit.