aneb vděčné téma: černý pes, bílý sníh
Nevím, jak ostatní borderky, ale Lakyna disponuje schopností ovládat mimiku hned dvou živočišných druhů. Pohyb a našlapování dle vlka, kukuč lišky. Ona je vděčnější téma než televize, když očima přelítává z tenisáku na potencionálního házeče. Včera jsem se u našich uvelebila v křesle: což v praxi znamená několik minut s borderkou v ksichtě, ale ji naštěstí zevlovat v klíně nebaví, takže na řadu přichází nenucená hypnóza (což takhle dát si pár lekcí s tenisákem... no?)
A já na ni, že ano, že jí klidně míček hodím, ale ať si ho laskavě donese: házeč budiž, sběrač však rezolutně nikoliv. Až když jsem se po čtvrt hodině peskování trpělivě-netrpělivého psa zvedla, zjistila jsem, že tenisák byl celou dobu vedle mě, opřený o můj bok. Položila mi jej tam tak tiše, že jsem to jednoduše nepostřehla. Musela i o mně myslet, že jsem úplně blbá...
draace
A pak kdo má místo mozku tenisák.
Tedy vlastně dva:o)
