Faktem je, že natolik vypečenou sobotou, jaká se udála mému zrcadlu, se bohužel pochlubit nemohu. Zde nelze než lakonicky dodat, že život náruživého bloggera opravdu spočívá ve zhodnocování situací dle žebříčku, do jaké míry bude úspěšný (tj. čtivý) výsledný příspěvek. Stačí vícero srážek s blbci všeho druhu, a hnedle je o čem psát, zatímco bezstarostný a úspěšný den je v psané verzi nuda.
Zde se nabízí otázka, co vlastně nutí bloggera psát? Odpověď je jednoduchá: tvůrčí střevo, aneb snaha nabídnout čtenářům originální text. A co je v životě nejoriginálnější? Správně, sám život, pravý, nevyumělkovaný, reálný. Proto bloggeři blogují, a proto k nim do blogů chodí čtenáři: skrz slova spatřit svět očima jiné osoby.
Zde se sluší poděkovat za návštěvnost. Děkuji za přízeň:o)
Vraťme se k tématu víkendu. Sobotu jsem profilmovala, mozek na rozdíl od končetin unavený nebyl, takže jsem zahnala absťák a alespoň na den jsem nečučela do třech různých blogů. Psala jsem, jak složitá je pro mě časová orientace? Po půldenním vaření mozku nad Bobánkem se kolikrát zarazím, proč venku sněží, když jsou letní prázdniny, a excelentní trapas se mi podařil po položení otázky, kde teď máme koně, na kterou jsem odpověděla „na šéfově zahradě“, což byla pravda před deseti lety.
Co dál? Prohra Zeleného Pekla se Slávií mě v sobotu nepotěšila, přestože poslední on-line SMS byla humorná:“ 2:5, a už na to (zpravodajství) kašlu, na tohle nemám nervy“. Ano, pořád mám k dispozici pouze dva TV programy (čt1, nova), a měla bych situaci začít urgentně řešit, protože předčasné volby byly vypsány na říjnový víkend s Velkou Pardubickou, a pakliže česká televize hodlá volby řešit veřejnoprávně na svém prvním programu, nezbude než přenos z Pardubic odsunout na kanál jiný. A to by byl průser, pro majitele čt1 a novy.
A když už jsem nakousla sport, zmíním i fotbal. Pobavily mě reakce sponzorů, odstupujících kvůli neprofesionálnímu chování české reprezentace (večírkové aféry). Co třeba vložit penízky do menšinových sportů? Dostihy? No? Osobně si myslím, že nebýt doba finanční krize, jistě by sponzorští magnáti sáhli po méně radikálních krocích, ale v principu se nic nemění. Chovají se fotbalisté jako dobytkové? Ano. Jsou jejich výsledky na úrovni, kdy lze případné excesy tzv. hodit pod stůl? Ne.
Takže jim ty prachy seberte. Líto mi jich není: líto je mi fanoušků, že se oddávají bandě dobytků. Třeba se pánové fotbalisté chytnou za nos, protože já těm post-obhajobám prostě nevěřím.
draace
Nerada házím všechny do jednoho pytle.
Ale reprezentace má reprezentovat jakožto celek!