Děkuji všem, kteří mě odkázali na debatu J.K. s K.J. (viz video níže). Prvním, kdo mě na obsah upozornil, byla má maminka, a to den po odvysílání: prý představení pro Boha. Pár dní poté mi odkaz YouTube poslal bratr Koumák, a strhla se lavina, aneb nebylo dne, kdy by mi v poště či vzkazech odkaz na tento fascinující dialog neuvíznul.
Dnes jsem pochopila, proč. Deja-vu!:o) Bude to znít absurdně, ale já prodělala totožný proces. Půlhodinový rozhovor, omílající pořád dokola jedno a to samé, a ač jsem se usilovně chtěla dozvědět, co přesně konkrétně, dověděla jsem se pouze a jen, že „všechno“, tudíž vlastně nic. Ono snad všechno=nic?
Nicméně pakliže platí, že všechno = nic, pak celá ta estráda neměla smysl. Ono pokud chci diskutovat, nebylo by od věci poukazovat na fakta, eventuelně dané problematice rozumět (platí nejen pro Katerinu Jacques).
draace
A to jsem si myslela, že mě už nemůže nic (tedy všechno) překvapit.
Věčná škoda, že já můj dnešní záznam /stačilo by audio/ nemám:o)
..