V sobotu mi přišla od tatínka takto znějící SMS:
„V našem domě brzy dojde k oumyslnému zabití. A nebude to člověk…“
Když jsem o den později vyzvedávala psa, neodvažovala jsem se přímo zeptat, co se událo. Nicméně o vychcanosti bordel kolií nelze pochybovat: čudla se schovala v kuchyni za jedno z křesel, posečkala, až rodiče místnost opustí a posléze zavřou, a poté udeřila. Hop na kuchyňskou linku, kde si pochutnala na připravené slavnostní večeři (losos), a v rámci bleskové zlodějiny svrhla takové to skleněné (a drahé) víko z takové té drahé titanové nádobí sady. A rozbila jej.
Tak nevím, s jakým pochopením se setká mé příští „pohlídáte mi Lakynku?“ Jestli by nebylo jednodušší na zahradě vykopat díru, naházet do ní tenisáky, psa a přikrýt plechem.
draace
Abych jednoho dne místo psa neobdržela podložku pod nohy, u postele.
Ale ty její oči… ubohého psa… týraného…