See the world in green and blue…
(Díváme se na svět v zelené a modré barvě…)
A kdy si ho prý odstěhujeme do ruiny. Dobrá otázka, na kterou máme dobrou odpověď: až budeme mít vnitřní dveře...
... Ale v ruině haprujou kamna.
Řemeslník na kamna namontoval čerpadlo,
které neumí regulovat čerpání, takže čerpá nonstop.
A tím sráží teplotu v kamnech,
takže za tři týdny topení máme totálně zadehtovaná jak kamna,
tak i komín a roury a už to nechce topit.
Můj muž si koupil kredenc, jakože retro, a aby to bylo ultra-úchylně retro, tak jsem si do ní vyžádala ultra retro kredencové papíry jakože podklad. A pěkně na připínáčky, jak jinak.
"Sedni, zůstaň!" udělím povel, dokonce dostatečně velitelským tónem.
"Polib si," řekne pes a naprosto nekompromisně udělá dva až deset krůčků mimo "místo".
Vracím psa na "místo" a znovu zdůrazňuji, že "sedni a zůstaň" zůstává v platnosti.
"Ale prosím tě...," řekne pes a z "místa" bez mrknutí oka odchází.
Do třetice všeho dobrého (a zároveň naposledy, protože děti na koních už tiše bublají smíchy): "SEDNI a ZŮSTAŇ!"
"Klídek, já slyším dobře!" pohne pes oháňkou a zvesela opouští "místo".
"ZŮSTAŇ!" krátím obtížnost povelu na polovinu, ale pes toho má již plné zuby, protože mě rychlostí blesku oběhne, štípne do zadnice a poté se nekompromisně postaví k míčku: "HÁZEJ!"
Jaký pán, takový pes.
Jdu házet.
Na cukroví každoročně peču, to se tak nějak všeobecně ví.
Letos se nám doma sešlo hned několik krabiček (se vzorky) a naprosto suverénně vítězně z toho vzešla Veronika - protože její cukroví je neskutečná lahoda.
Byť koníkovská část včerejška začala dost nešťastně,
vyklubala se z toho nakonec super štědrodenní sešlost.
Vyšlo to výborně, protože jsme se slezli úplně všichni
(tedy téměř - Radka měla jiný program a z pozvání na otužilce se omluvila).
Nejlepší odpoledne, a ani jeden bobek, na ulici :-)
Já a můj milovaný muž nejsme bytosti tvrdě lpící na tradicích,
ale nějak se nám to do té tradiční podoby semlelo.
Že má rodná sister při oznámení "malej, umělej, asi POLSKEJ" (stromeček) málem omdlela
a poslala mého muže koupit PRAVEJ a ČESKEJ, protože jinak k nám prý už nikdy nepáchne,
to se tak trošku dalo čekat, protože sister ráda dělá vlny:-)
Ale uže hned v úvodu spolu-bydlení budeme mít na Vánoce takovou tu návštěvu,
nezvanou a nečekanou, pro kterou se chystá tradiční prázdný talíř, aby počet osob nebyl lichý,
to nemělo chybu.
No, den za všechny prachy, ženo moje :D
Slíbila jsem holčičkám, že půjdeme na otužilce, s koňmi.
To je místní tradice: lidi se seberou a jdou tři kilometry k loděnici, vypít svařák a podívat se,
jak blázni naskáčou v plavkách do řeky a plavou.
Platí nejen pro lidi z FB, samozřejmě:-)