Dnes další díl čtyřdenního maratónu na téma „zážitky fanouškovy“.
Snad jsem mezitím nestihla unudit milovníky mých podstatně typičtějších blogoidních žvástů.
Takže pokračuji a tímto navazuji na včerejšek. Přeji příjemné čtení a daným osobám ještě příjemnější vzpomínání.
Záměrně hopám přesně o deset let zpátky, protože je srpen. Srpen je měsícem, kdy už je půlka prázdnin v čudu (hurá), a kdy jsem lhávala rodičům...
...já tam vopravdu lízt nechtěla.Ale donutili mě... muhehe:o)
Postupem času zjišťuji, že fotit v letním období "okno" je čím dál tím víc složitější.Horko těžko vyhmátnete moment, kdy je pohled čímkoliv "jiný", ne...
Jak jsem nocovala v autobuse Co je na tom divného? Třeba fakt, že de facto nešlo ani o autobus, jako spíš o vrak busu, kterému se svého času přezdíval...
o opalování se Nejsem opalovací typ. Nikdo a nic by mě nedonutilo se jít opékat na sluníčko, za účelem získání snědého odstínu a rakoviny kůže. Proč t...
Samozřejmě nejsem rodič, ale všechny caparty, kteří nám procházejí pod rukama u koní, považujeme za své.Někteří nám pod rukama doslova vyrůstají.Někte...
Tak už je po ní. Nevím přesně, kolika let se má dožívat zakrslý králík, ale ta naše evidentně přesluhovala. Když si vzpomenu, kolik domácích mazlíčků ...
Když padají hvězdy... Říkává se, že když padají hvězdy, člověk si má něco přát. Každý z nás tak nejméně jednou v životě učinil. Ve hvězdách se hledá l...